Jdi na obsah Jdi na menu
 


Historie sboru

     Když se v osmdesátých letech 19. století začaly pod tlakem boskovického hejtmanství zakládat hasičské sbory, bylo zastupitelstvo obce Sloup vyzváno k nákupu požární stříkačky. Také k tomu vedly zkušenosti po dvou velkých požárech v letech 1882 a 1884. Z finančních důvodů se tak stalo až v roce 1893. Samotný sbor dobrovolných hasičů byl založen až v roce 1894, jako jeden z prvních spolků v obci. Sbor tehdy tvořilo 31 členů a už v roce 1897 byla obcí zakoupena čtyřkolová ruční stříkačka.
     

      Při odchodu většiny sloupských hasičů na frontu 1. světové války se velení ujal tehdejší starosta obce Ferdinand Veselý a pro zásah vycvičil skupinu mladých chlapců a děvčat, kteří pomáhali při požárech v sousední Šošůvce a Vavřinci. Po skončení války byl Ferdinand Veselý zvolen starostou sboru a velitelem se stal syn hajného Josef Svoboda. V krátké době bylo sestaveno a vycvičeno družstvo lezců a družstvo „stříkačníků“. Tehdy sbor čítal kolem 20ti aktivních a řadu přispívajících členů.

      Výjezdů k požárům se zpravidla účastnilo 15 dobře vycvičených hasičů, a tak se Sloup stal brzo centrem hasičské činnosti a také hasičským okrskem. V době první republiky zasahovali sloupští hasiči převážně v okolních obcích, ve Sloupu hořelo jen dvakrát. Rozsáhlý požár zasáhl sloupský mlýn v srpnu roku 1930.

      S příchodem 2. světové války byla zákazem schůzí a veřejných cvičení činnost hasičů utlumena. Po válce se ale opět pokračovalo a za působení velitele Františka Paděry byla zakoupena první motorová stříkačka, zhotovená z válečného automobilu Horch. V roce 1953 byl poruchový Horch nahrazen agregátem DS 16.

      Problém s umístěním hasičské techniky se podařil vyřešit pod vedením velitele Miloše Boudy v roce 1961, kdy byla dostavěna hasičská zbrojnice, místo pro tehdy nově zakoupenou Tatru 805. O hasičskou organizaci byl velký zájem, členská základna čítala kolem 60ti členů, a pod Boudovým velením byla vycvičena nejen zásahová jednotka, ale také šestičlenné družstvo žen.

      V šedesátých letech hořelo ve Sloupu několikrát, nejtěžší zásah na Velikonoční pondělí r. 1968, kdy hořelo přímo v centru obce. Pod velením Michala Horbala se zásahu, kromě místních, účastnili i hasiči z okolních vesnic a profesionální jednotka z Blanska.

      S dobou se hasičům v obci dostávalo větší vážnosti, pracovali v místní samosprávě, starali se o techniku a také požární prevenci. Po roce 1968 se „červený kohout“ Sloupu vyhýbal, ale jejich práce bylo stále potřeba, např. při pomoci speleologům uvězněným v Amatérské jeskyni v r. 1970.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář